Andělská tvář
Andělská tvář
V ozvěnách, které neodpoví
budeme hledat sametové tváře
čekat na andělská znamení
a možná a možná
Přívalové vlny navrací vzpomínky
kamínky ve věčných studnách
a pak tvůj tichý hlas
Na co vlastně čekáme
na těch zvláštních rozcestích
oči šátkem zavázané
srdce stokrát podupané
přesto v uších stále zní
stále a stále zní
A možná andělská tvář
se jednou objeví
zahojí srdce
ukáže správnou cestu
a pak jemně postrčí
a možná tu tvář máme všichni
kdesi ukrytou
Zavátou, zastrčenou
někdy i zničenou
to když se naše cesty
příliš dlouhou klikatí
to když vidíš málo
duhu po dešti
Tak vrať se tam
kde jsi začínal a zkus najít
co jsi kdysi ztratil